Akce svačina!

neděle 21. prosinec 2014 19:18

Chceme jíst zdravě.

Proto není správné, když se stravujeme v rychlém občerstvení. Jenomže jsme nepoučitelní a na smažené pokrmy se nám sbíhají sliny. Navíc se zadaří a v žateckém  hypermarketu, kde jsme nakoupili, je jenom  cosi jako asijské  stravovací zákoutí. Polední gyros  nebyl nijak špatný, takže když svačinka, tak opět v asijském stylu.

Nabídka kávy, vypsaná na tabuli, se  mi zdála bohatá. Obsluhující nám sdělil, že jenom turka. No nic, o kousek dál jsem zahlédla  automat. Cordon bleu se zeleninovou oblohou, to je na malé zakousnutí ideální. Muž si objednal, zatímco  já chtěla jen hranolky s tatarkou. Obsluhujícímu bylo vysvětleno, že to jsou dvě jídla, tudíž chceme dva talíře. Muž chápavě přikyvoval a usmíval se tak trochu jako Budha.

Počkali jsme si a pak se ozvalo  zavolání. Na pultě se skvěl talíř, na kterém se bez barevně vyvedené  oblohy, která zářila na ceduli nad okénkem,  strachy klepal hodně opečený pokrm - připálený byl jen centimetr. Vedle se natřásaly  hranolky.  Na stejném talíři. V tom momentě přestal  obsluhující muž rozumět česky, ač bych před pár minutami přísahala, že se vzdělával v české škole. Nenechali jsme ho v klidu pokračovat ve hře s mobilem a chtěli svoje dva talíře a inzerovanou zeleninu.  Tak se ten šťastně nerozumící člověk začal ovívat dezertním talířkem a  přitom  nám prozradil, že rajce nemá. V obchoďáku! Nenechali jsme se zahnat do defenzivy, takže  prodavač hrábnul do mísy a na  to, co pokládal za cordon bleu hodil nastrouhané zelí s nastrouhanou mrkví. Zelí bylo tvrdé a asi třicet centimetrů dlouhé. Tady už  nemělo smysl se rozčilovat. 

Nebylo to cordon bleu. Byl to rozteklý sýr, naplněný tenoučkým plátečkem šunky. Mužský sýr nerad. Tenhle nechutnal ani mně. Byl hořký. Hleděla jsem do smutného mužského obličeje. Z obou  koutků úst mu visely zelné provázky, takže  mi připomínal kosa, který ulovil  skoro bílou žížalu. V takovém momentě se nemůžete nesmát. Od pultu se blaženě uculoval  asiat, který sice nerozumět, ale být zjevně spokojený.

Připomněla jsem si, jak nás televize učí vařit. Ó, šéfe Pohlreichu, naše země zkazí i asijského kuchaře!

Libuše Čermáková

Žádný diskusní příspěvek dosud nebyl vložen.

Libuše Čermáková

Libuše Čermáková

Život je dar, kterého si pořád dost nevážíme. Možná jsme jediní ve vesmíru a každý náš den je dnem svátečním. Život si kazíme hloupostí vlastní i hloupostmi těch, kteří jsou kolem nás.

Opatruju si zkušenosti, které jsem si zapamatovala a jsem ráda, že na něco jsem dokázala zapomenout. Vážím si každého, kdo dokáže stárnout do moudrosti.

REPUTACE AUTORA:
5,77

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy

Pošlete mi vzkaz

Zbývá vám ještě znaků. Je zakázáno posílat reklamu a vzkazy více bloggerům najednou.