Zastavíme, něco sníme, odpočineme si...

úterý 4. listopad 2014 20:48

Během  dušičkového provozu je nejlepší včas zklidnit

Zvolili jsme bufet na benzince, v těsném sousedství nově  vybudované restaurace, kterou mimochodem postavili na místě  dříve velice oblíbeného motorestu. Chátral až dochátral, takže bylo kde stavět a já koukala, že bych si mohla užít zvěřinového hodování. Kdybych  si to ráda dopřála, což ale není můj případ.

Hurá do bufetu. Od minulé návštěvy  jsem věděla, že prostředí je příjemné a jídlo taky nebylo nejhorší. Tentokrát se okolnosti nějak změnily. Stačí měsíc a zákazník zírá. Vzpomněla jsem si na  našeho  kuchařského guru. Šéfovi by asi nad tím jídlem i vlasy vyrostly. Mohl by si v údivu hladit hustou kštici.

Požádala jsem o karbanátek a bramborový salát. Tuhle kombinaci miluju, leč po  posledních zkušenostech si ji asi nechám na doma. Salát v nabídce chyběl, ale mohla jsem dostat bramboráčky. Rozhodla jsem se pro dva. Ještě, že jsem nepropadla pocitu hladu a neobjednala si té hrůzy víc! Nízké, mastné nechutné. Jedlé se sebezapřením. A karbanátek?  Mohutná strouhanková koule, ve které se pravděpodobně nějaké maso vyskytovalo. Hlavní součástí  onoho pokrmu byla sůl, a to v nadbytečném množství. Předmět se drobil a  já ho nehodlala vláčet domů kocourovi, který by to stejně nejedl. Tak jsem to   s odporem zvládla a musím přiznat, že se to obešlo bez větších následků.

Dodávám, že řízek, který jsem si koupila jakoby na cestu, jedlý byl. Nemluvím o kulinářském zázraku, ale o poživatelnosti. 

Všelijaké občerstvovny rostou jako houby po dešti.  Najíst se v takovém podniku, to může být sázka do loterie. Snad existuje nějaký kontrolní systém, který by  bránil spotřebitele, aby z nich  chytří prodejci nedělali cosi jako ovce. Já si do seznamu přidala další místo, kterému je rozumné se vyhnout. A věřte, že takových míst není zrovna málo.

Libuše Čermáková

FanyŠéfova záslužná činnost11:326.11.2014 11:32:24

Počet příspěvků: 1, poslední 6.11.2014 11:32:24 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.

Libuše Čermáková

Libuše Čermáková

Život je dar, kterého si pořád dost nevážíme. Možná jsme jediní ve vesmíru a každý náš den je dnem svátečním. Život si kazíme hloupostí vlastní i hloupostmi těch, kteří jsou kolem nás.

Opatruju si zkušenosti, které jsem si zapamatovala a jsem ráda, že na něco jsem dokázala zapomenout. Vážím si každého, kdo dokáže stárnout do moudrosti.

REPUTACE AUTORA:
5,72

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy

Pošlete mi vzkaz

Zbývá vám ještě znaků. Je zakázáno posílat reklamu a vzkazy více bloggerům najednou.