Plavání pro zdraví

pondělí 27. říjen 2014 11:26

Jak, kdy, kde atd.

Člověk  se potřebuje čas od času zrekreovat. Já mám slabost pro jedny nevelké západočeské lázně, přesně řečeno - líbí se mi tamní bazén. Nehluboký, ale s příjemným množstvím atrakcí, prospěšných opotřebované tělesné schránce. Koupel uleví i na duchu.

Všechno záleží na okolnostech.

Nemáme být xenofobní, ani  nějak jinak zaujatí proti odlišným  menšinám. Snažím se a někdy je to hodně náročné. Jako včera. Vstoupila jsem do vířivky. Tam už si užívala rodinka s dítětem i s bábuškou, s tím jsem problém neměla, i když  mluvili nějak východně. Ono se to někdy dost těžko přesně určuje.

Dítko se jalo skákat. Ve vířivce to je nepříjemné pro většinu lidí, kteří si přejí klidnou chvilku. Pro ty, kteří mají choulostivé oči, je to ještě nepříjemnější. Musela jsem myslet na to, jak moc je voda chlórovaná, jestli budu mít oči jako angorák nebo rovnou zánět spojivek. V duchu jsem kontrolovala svoji domácí zásobu očních kapek. Začal dovádět i otec rodiny. Třískal do vody jakýmsi umělohmotným hadem, který je využíván jako pomůcka při výuce plavání. Po každém vydařeném úderu se vyzývavě ušklíbl. Personál míjel dovádějící rodinku nevšímavě, i když později, poté, co jsem z vířivky uprchla, skákalo děťátko do bazénu hned vedle nápisu SKÁKÁNÍ ZAKÁZÁNO. A opět radostně  cákalo.

Před některými lidmi je zhola nemožné utíkat. Takovým se nevyhnete. Obtěžují, baví je to a dělají to s požitkem. V jediném okamžiku jsem si připomněla pochodující sovětské vojáky. Jejich uniformy byly divně cítit, člověk se snažil tu vojenskou tlupu nevidět. Vzápětí málem narazil do oficíra, za kterým pochodoval pucflek s obrovským loďákem. Šli kupovat boty. Když jsem potřebovala nové obutí, musela jsem  zajet do Prahy. Tam sice taky nic moc, ale  byla alespoň šance.

V Masně byl v nabídce hlavně hodně tlustý bůček. Kdo pozdě chodil, sám sobě škodil, protože první museli být nakrmeni naši internacionální pomocníci. Takže možná budu přecitlivělá. Ale zase si vzpomínám, že problémy podobné tomu, jaký jsem popisovala, během okupace nebyly. Z toho usuzuji, že některé národy potřebují osobnosti typu Brežněva, aby se chovaly ukázněně. Možná je Putin slabý.

Personálu, který se snažil nevnímat, se nedivím. Dráždit medvěda se nedoporučuje a kdo se nepoučí ze zkušeností předků, případně svých, zasluhuje, aby dostal za vyučenou.

Libuše Čermáková

Žádný diskusní příspěvek dosud nebyl vložen.

Libuše Čermáková

Libuše Čermáková

Život je dar, kterého si pořád dost nevážíme. Možná jsme jediní ve vesmíru a každý náš den je dnem svátečním. Život si kazíme hloupostí vlastní i hloupostmi těch, kteří jsou kolem nás.

Opatruju si zkušenosti, které jsem si zapamatovala a jsem ráda, že na něco jsem dokázala zapomenout. Vážím si každého, kdo dokáže stárnout do moudrosti.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy

Pošlete mi vzkaz

Zbývá vám ještě znaků. Je zakázáno posílat reklamu a vzkazy více bloggerům najednou.