Den důchodce

úterý 23. červenec 2013 22:07

Není to legrace.

Nejdřív aby člověk vstal, to znamená, že  musí ven z postele. Souboj s kolenem, ve kterém  je voda, střídá souboj s bolavou páteří. Mezitím se ozývají klouby. Pošta doručila pozvánku na supervýlet, to bude něco, babčo, oběd zadarmo! Pomějeme se. A taky přijdeme mezi lidi, on si i důchodce rád popovídá. A nic kupovat nebudeme, to ani omylem! Není nad  ranní předsevzetí. A naděje, že do domácnosti přibyde šroubovák zadarmo, ta taky není k zahození.

Přijedou na ten internet, co nejde. Ten šejdíř, co tady byl posledně, nabízel novou anténu, i když my máme jinou smlouvu, chtěl to zaplatit, vykuk jeden. Nojo, takhle se vydělává. To za socíku, babčo, to býval pořádek!

Cesta na nákup, bude to fuška, teď, když nám vzali to  ZTP. A před knihovnou se stavět nesmí, jen lidi z radnice, i když běhají jako srnky. Člověk aby se opřel o fofrklacky a myslel na svobodný přístup k informacím. Jen co dojedeme na parkoviště, rozmyslíme si, kam se vydáme nejdřív. Důraz kladu na "ani krok nazmar!"Jenomže co ten pospíchálek za námi? A co to řve? "Dědku pitomej?" My ale jedeme padesát.

Je potřeba zajít do lékárny. Dneska nikdo neví, za kolik ty léky budou. Někdy aby se člověk vracel další den, oni  mají  v regále jednu krabičku a co zákazník chce, to objednávají. Tak se možná projedeme dvakrát.

Jsme  ve městě a  tak se i zrekreujeme. Zaplaveme si. Chtělo by to i kafčo. Co takhle laté? V kelímku je cosi. Ani to nepění. Vypadá to jako voda z nádobí. Nějak tak to i chutná.Za pětatřicet korun. Obsluha reklamaci nebere, že  prý  to kafe dělá mašina. Někde vzadu. A dělá ho z instantního kafe. Podle toho chytráka, co důchodce, to pitomec.

Hádat se nebudeme. Mohl by se nám i mstít. Hlavně nikoho nenaštvat. Oni se dneska hned zapichujou. A důchodce se stává snadnou kořistí. Hlavně, když jde o peníze.

Doma zjišťujeme, že balený chleba není měkký už pár dní. Co ale máme koupit, když celý nesníme? To nám zase ztvrdne ta druhá půlka.

Hlavně zamykat. Oni možná přijedou  chlápci, co prodávají prací prášek. Nebo ten chlap, co  asi před rokem prodával obrazy, takový fotografický. Kus za pět tisíc. Nejmíň nebezpečný jsou svědci, jenomže oni zase povídaj ty jejich věci a člověk se u toho otravuje, ale taky nechce být nezdvořilý. Slušnost je nade vše. Jen nikoho nenaštvat, protože dneska jsou lidi - však víme jaký.

Libuše Čermáková

ČermákováŽivotem obnošení?20:2828.7.2013 20:28:08
Lída V.Fany, podepisuji!22:1125.7.2013 22:11:52
FanyChybějící slůvko17:3824.7.2013 17:38:13
FanyTi "životem obnošení"17:3524.7.2013 17:35:57
SvatavaDůvody k nářkům16:3424.7.2013 16:34:45
Naďa DéJá jsem09:0324.7.2013 9:03:09

Počet příspěvků: 6, poslední 28.7.2013 20:28:08 Zobrazuji posledních 6 příspěvků.

Libuše Čermáková

Libuše Čermáková

Život je dar, kterého si pořád dost nevážíme. Možná jsme jediní ve vesmíru a každý náš den je dnem svátečním. Život si kazíme hloupostí vlastní i hloupostmi těch, kteří jsou kolem nás.

Opatruju si zkušenosti, které jsem si zapamatovala a jsem ráda, že na něco jsem dokázala zapomenout. Vážím si každého, kdo dokáže stárnout do moudrosti.

REPUTACE AUTORA:
6,29

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy

Pošlete mi vzkaz

Zbývá vám ještě znaků. Je zakázáno posílat reklamu a vzkazy více bloggerům najednou.